Přeskočit na obsah

komandovat

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [kɔmandɔvat]

dělení

[editovat]
  • ko-man-do-vat

sloveso

[editovat]
  • dokonavé i nedokonavé

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas komanduji komanduješ komanduje komandujeme komandujete komandují
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
komanduj komandujme komandujte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné komandoval komandovala komandovalo komandovali komandovaly komandovala
trpné komandován komandována komandováno komandováni komandovány komandována
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný komanduje komandujíc komandujíce
minulý komandovav komandovavši komandovavše

význam

[editovat]
  1. (zastarale) vojensky velet (zavelet), rozkazem posílat (poslat)
  2. (jen nedokonavé) (v obecném jazyce, expresivně) rozkazovat, poroučet
    • Byla sice krásná, ale nesmírně náročná a panovačná a jeho vášeň zakrátko ochladla. Uvědomil si, že by nikdy nemohl být šťastný se ženou, která by ho chtěla komandovat.[1]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. CARTLAND, Barbara. Hledání lásky. Překlad Ludmila Havlíková. Praha : Baronet, 2007. ISBN 978-80-7384-012-9. S. 148.