rozkazovat

čeština

výslovnost

• IPA: [rɔskazɔvat]
•  rozkazovat^{? • info}

dělení

• roz-ka-zo-vat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	rozkazuji	rozkazuješ	rozkazuje	rozkazujeme	rozkazujete	rozkazují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	rozkazuj	rozkazujme	rozkazujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	rozkazoval	rozkazovala	rozkazovalo	rozkazovali	rozkazovaly	rozkazovala
trpné	rozkazován	rozkazována	rozkazováno	rozkazováni	rozkazovány	rozkazována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	rozkazuje	rozkazujíc	rozkazujíce

význam

1. dávat rozkaz

překlady

1. dávat rozkaz

   • angličtina: order, command
   • francouzština: ordonner, commander
   • latina: imperare
   • němčina: befehlen, anordnen
   • slovenština: roskazovať, prikazovať
   • ukrajinština: наказувати

synonyma

1. přikazovat, nakazovat

související

• rozkaz
• rozkázat
• rozkazování

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-10-25]. Heslo rozkazovat.