komandant

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔmandant]

dělení

• ko-man-dant

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	komandant	komandanti
genitiv	komandanta	komandantů
dativ	komandantu / komandantovi	komandantům
akuzativ	komandanta	komandanty
vokativ	komandante	komandanti
lokál	komandantu / komandantovi	komandantech
instrumentál	komandantem	komandanty

význam

1. (zastarale) velitel
   • „(…) Podle předpisu měl jste nás hlásit u komandanta vlaku hned na nádraží a nezabývat se nějakým opilým vrchním polním kurátem.“
2. (přeneseně, expresivně) ten, kdo rád poroučí

překlady

1. velitel

   • angličtina: commandant
   • francouzština: commandant m
   • němčina: Kommandant m

související

• cimrkomandant
• komandantský
• komandantura
• komandantka
• komando
• komandovat
• komandýrka
• komandýrovat
• komandýrovka
• korpskomando
• plackomandant