kouře

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔʊ̯r̝ɛ]

dělení

• kou-ře

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

význam

1. genitiv jednotného čísla podstatného jména kouř
   • Sál byl pln kouře a výparů piva a lidského potu.
2. nominativ množného čísla podstatného jména kouř
3. akuzativ množného čísla podstatného jména kouř
4. vokativ množného čísla podstatného jména kouř

sloveso

• nedokonavé

význam

1. přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa kouřit
   • Strýc opíraje se o hůl a kouře z krátké hliněnky, rozhlížel se malým náměstím…