kouř

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔʊ̯r̝̊]
•  kouř^{? • info}

dělení

• kouř

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	kouř	kouře
genitiv	kouře	kouřů
dativ	kouři	kouřům
akuzativ	kouř	kouře
vokativ	kouři	kouře
lokál	kouři	kouřích
instrumentál	kouřem	kouři

význam

1. drobné částice vzniklé spalováním rozptýlené ve vzduchu
   • Čpí tam pot koní a voní tymián, kouř obzor cloní jak dolinou je hnán..

překlady

1. drobné částice vzniklé spalováním

   • angličtina: smoke, fume
   • finština: savu
   • francouzština: fumée ž
   • italština: fumo m
   • latina: fumus m, nebula ž
   • němčina: Rauch m
   • polština: dym m
   • slovenština: dym m
   • staroslověnština: дъімъ m

synonyma

1. dým, čoud; (v obecném jazyce) čmoud

související

• kouřový
• kouřit
• kuřák
• kouřovod
• kouřmo

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český, 2008-02-27, [cit. 2011-10-05]. Heslo kouř.

externí odkazy

• Článek Kouř ve Wikipedii