koulař

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔʊ̯lar̝̊]

dělení

• kou-lař

etymologie

Ze slova koule.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	koulař	koulaři
genitiv	koulaře	koulařů
dativ	koulaři / koulařovi	koulařům
akuzativ	koulaře	koulaře
vokativ	koulaři	koulaři
lokál	koulaři / koulařovi	koulařích
instrumentál	koulařem	koulaři

význam

1. (ve sportu) atlet věnující se vrhu koulí
   • Ve čtyři přišel do haly, v pět se začal rozcvičovat, ale teprve v šest kvalifikace koulařů pro Ladislava Prášila začala.

překlady

1. skokan do dálky

   • angličtina: shot putter, shot-putter
   • němčina: Kugelstoßer m
   • ruština: толкатель ядра m
   • slovenština: guliar m

související

• koule
• koulařka
• koulařský