kvintesence

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkvɪntɛsɛnt͡sɛ]

dělení

• kvint-esen-ce

etymologie

Z latinského spojení quīnta essentia, doslova „pátý živel, pátý element“ (myšlen éthér, αἰθήρ) jakožto doplňující ke čtyřem existujícím - vodě, ohni, zemi a vzduchu. U Aristotela nazýváno πεμπτουσία

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kvintesence	kvintesence
genitiv	kvintesence	kvintesencí
dativ	kvintesenci	kvintesencím
akuzativ	kvintesenci	kvintesence
vokativ	kvintesence	kvintesence
lokál	kvintesenci	kvintesencích
instrumentál	kvintesencí	kvintesencemi

význam

1. charakteristická podstata něčeho v té nejčistší, nezkalené či koncentrované formě

překlady

1. jádro věci

   • angličtina: quintessence
   • francouzština: quintessence ž
   • italština: quintessenza ž
   • němčina: Quintessenz ž
   • ruština: квинтэссенция ž
   • řečtina: πεμπτουσία ž
   • starořečtina: πεμπτουσία ž
   • španělština: quintaesencia ž

synonyma

1. výtažek, tresť, jádro

související

• esence