lära
švédština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [˅læːra],
lära? • info - 2. intonace
sloveso
[editovat]časování
[editovat]| (i) | aktivum | pasivum |
|---|---|---|
| infinitiv | lära | läras |
| přítomnost | lär | lärs, läres |
| préteritum | lärde | lärdes |
| supinum | lärt | lärts |
| rozkazovací zp. | lär | lärs |
| Číslo | singulár | plurál/ urč. tvar | |
|---|---|---|---|
| Rod | společný | střední | |
| přítomné | lärande | ||
| trpné | lärd | lärt | lärda |
význam
[editovat]- učit
- Han lär tjeckiska. – On učí češtinu.
- lära sig (zvratné): učit se
- Jag lär mig svenska. – Učím se švédštinu.