lopotování

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈlɔpɔtɔvaːɲiː]

dělení

• lo-po-to-vá-ní

podstatné jméno

• rod střední
• deverbativum činné

význam

1. (zastarale, archaicky) velká a dlouho trvající námaha
   • Pravé tedy jest všelijak, že člověk plný jest lopotování, nepokoje, nástrah i nebezpečenství, a pravé ovšem i to, že nemá-li kdo jistého útočiště neb skrejše jisté, do níž by před létajícimi Božskými, ďábelskými, lidskými, vlastními svými a rozličných příhod střelami ustupovati mohl, že jest bídný a nešťastný člověk.

synonyma

1. lopotění, dřina, lopota

související

• lopotovat
• lopotit se
• lopota
• lopotný