lunt

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

homofony

[editovat]

dělení

[editovat]
  • lunt

etymologie

[editovat]

Z novohornoněmeckého lunte se stejným významem. V češtině zaznamenáno v 17. století.[1]

podstatné jméno (1)

[editovat]
  • rod mužský neživotný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ lunt lunty
genitiv luntu luntů
dativ luntu luntům
akuzativ lunt lunty
vokativ lunte lunty
lokál luntu luntech
instrumentál luntem lunty

význam

[editovat]
  1. doutnák, zápalná šňůra[2]
    • V jedné ruce měl hořící lunt, v druhé otevřenou prachovničku.

fráze a idiomy

[editovat]

podstatné jméno (2)

[editovat]
  • rod mužský životný

etymologie

[editovat]

Přenesením významu slova lunt prostřednictvím fráze být hubený jak lunt.

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ lunt lunti/luntové
genitiv lunta luntů
dativ luntovi/luntu luntům
akuzativ lunta lunty
vokativ lunte lunti/luntové
lokál luntovi/luntu luntech
instrumentál luntem lunty

význam

[editovat]
  1. hubený člověk[3]
    • Vy luntové, koukejte se pořádně najíst, ať vám nepadají kaťata.

poznámky

[editovat]
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 3., upravené a rozšířené vyd. Voznice : Leda, 2015. 823 s. ISBN 978-80-7335-393-3. Heslo „lunt“, s. 389.
  2. Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2009-03-21]. Heslo lunt.
  3. Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2009-03-21]. Heslo lunt.