lunt
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: ['lʊnt]
homofony
[editovat]dělení
[editovat]- lunt
etymologie
[editovat]Z novohornoněmeckého lunte se stejným významem. V češtině zaznamenáno v 17. století.[1]
podstatné jméno (1)
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | lunt | lunty |
| genitiv | luntu | luntů |
| dativ | luntu | luntům |
| akuzativ | lunt | lunty |
| vokativ | lunte | lunty |
| lokál | luntu | luntech |
| instrumentál | luntem | lunty |
význam
[editovat]fráze a idiomy
[editovat]podstatné jméno (2)
[editovat]- rod mužský životný
etymologie
[editovat]Přenesením významu slova lunt prostřednictvím fráze být hubený jak lunt.
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | lunt | lunti/luntové |
| genitiv | lunta | luntů |
| dativ | luntovi/luntu | luntům |
| akuzativ | lunta | lunty |
| vokativ | lunte | lunti/luntové |
| lokál | luntovi/luntu | luntech |
| instrumentál | luntem | lunty |
význam
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 3., upravené a rozšířené vyd. Voznice : Leda, 2015. 823 s. ISBN 978-80-7335-393-3. Heslo „lunt“, s. 389.
- ↑ Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2009-03-21]. Heslo lunt.
- ↑ Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2009-03-21]. Heslo lunt.