mírotvůrce

čeština

výslovnost

• IPA: [miːrɔtvuːrt͡sɛ]

dělení

• mí-ro-tvůr-ce

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	mírotvůrce	mírotvůrci / mírotvůrcové
genitiv	mírotvůrce	mírotvůrců
dativ	mírotvůrci / mírotvůrcovi	mírotvůrcům
akuzativ	mírotvůrce	mírotvůrce
vokativ	mírotvůrce	mírotvůrci / mírotvůrcové
lokál	mírotvůrci / mírotvůrcovi	mírotvůrcích
instrumentál	mírotvůrcem	mírotvůrci

význam

1. ten, kdo vytváří, sjednává mír, usmíření

antonyma

1. štváč

související

• mírotvůrkyně
• mírotvorný

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2023-04-17]. Heslo mírotvůrce.