mýtit

čeština

výslovnost

• IPA: [miːcɪt]

dělení

• mý-tit

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	mýtím	mýtíš	mýtí	mýtíme	mýtíte	mýtí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	myť	myťme	myťte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	mýtil	mýtila	mýtilo	mýtili	mýtily	mýtila
trpné	mýcen	mýcena	mýceno	mýceni	mýceny	mýcena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	mýtě	mýtíc	mýtíce

význam

1. kácet, kácením odstraňovat
   • mýtit les
2. kácením vytvářet
   • mýtit cestu

související

• mýtina
• mýcení, vymýcení
• mýcený, vymýcený
• vymýtit × vymítat