mňoukání
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [mɲɔʊkaːɲiː]
dělení[editovat]
- mňou-ká-ní
etymologie[editovat]
- verbální substantivum od slovesa mňoukat
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
- verbální substantivum
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | mňoukání | mňoukání |
| genitiv | mňoukání | mňoukání |
| dativ | mňoukání | mňoukáním |
| akuzativ | mňoukání | mňoukání |
| vokativ | mňoukání | mňoukání |
| lokál | mňoukání | mňoukáních |
| instrumentál | mňoukáním | mňoukáními |
význam[editovat]
- zvuk vydávaný kočkou
- Poručík Schleisner uměl střihat ušima a řičet jako hřebec, napodobovat mňoukání koček a bzučení čmeláka.[1]
překlady[editovat]
- zvuk vydávaný kočkou
- angličtina: miaowing
- esperanto: miaŭado
- francouzština: miaulement m, miaulements s
- italština: miagolio m
- němčina: Miauen s
- portugalština: miado
- ruština: мяуканье s
- slovenština: mňaukanie s
- španělština: maullido m
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války