maimuță

rumunština

výslovnost

•  maimuță^{? • info}
• IPA: [majˈmu.t͡sə]

etymologie

Přes novořecké μαϊμού z tureckého میمون‎, které z arabského مَيْمُون‎ téhož významu.

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. (v zoologii) opice, op
2. (přeneseně, hanlivě) šereda, opice, ohyzda, ošklivá žena

synonyma

1. (nářečně, oblastně) moimă; (odborně) simie
2. urâțelă, urâtă

související

• maimuțică
• maimuțăreală
• maimuțărie
• maimuțoi