min

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte mín, miň, míň, miń, min., Min. nebo MIN.

mezijazykové

[editovat]

značka

[editovat]

význam

[editovat]
  1. minuta
  2. minimum, minimální

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • min

podstatné jméno (1)

[editovat]
  • rod mužský neživotný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ min miny
genitiv minu minů
dativ minu minům
akuzativ min miny
vokativ mine miny
lokál minu minech
instrumentál minem miny

význam

[editovat]
  1. jeden z dialektů čínštiny[1]

překlady

[editovat]

související

[editovat]

podstatné jméno (2)

[editovat]
  • rod ženský

význam

[editovat]
  1. genitiv plurálu substantiva mina
    • Cestu lemovaly zátarasy a stovky skrytých min.

esperanto

[editovat]

zájmeno

[editovat]

význam

[editovat]
  1. akuzativ zájmena mi

polština

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

význam

[editovat]
  1. genitiv plurálu substantiva mina

švédština

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod společný

výslovnost

[editovat]

skloňování

[editovat]
Substantivum (i) singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
nominativ min minen miner minerna
genitiv mins minens miners minernas

význam

[editovat]
  1. výraz (ve tváři)

zájmeno

[editovat]
  • přivlastňovací

výslovnost

[editovat]

skloňování

[editovat]
(i) Číslo singulár plurál
Rod
společný min mina
střední mitt

význam

[editovat]
  1. můj
  2. (místo zvratného zájmena) svůj
    • Jag ser min bil. – Vidím své auto

poznámky

[editovat]
  1. ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda. 4., v Karolinu 2. vyd. Praha : Karolinum, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-246-1946-0. S. 354.