minari

latina

Čas	Osoba	Aktivum	Pasivum
Infinitiv	–	–	minārī
Prézens sg.	1.	–	minor
	2.	–	mināris
	3.	–	minātur
Prézens pl.	1.	–	mināmur
	2.	–	mināminī
	3.	–	minantur
Imperativ sg.	2.	–	mināre
Imperativ pl..	2.	–	mināminī
Imperfektum sg.	1.	–	minābar
	2.	–	minābāris
	3.	–	minābātur
Imperfektum pl.	1.	–	minābāmur
	2.	–	minābāminī
	3.	–	minābantur
Futurum sg. (první)	1.	–	minābor
	2.	–	mināberis
	3.	–	minābitur
Futurum pl. (první)	1.	–	minābimur
	2.	–	minābiminī
	3.	–	minābuntur
Konjunktiv imperfekta sg.	1.	–	minārer
	2.	–	minārēris
	3.	–	minārētur
Konjunktiv imperfekta pl.	1.	–	minārēmur
	2.	–	minārēminī
	3.	–	minārentur
Konjunktiv prézenta sg.	1.	–	miner
	2.	–	minēris
	3.	–	minētur
Konjunktiv imperfekta pl.	1.	–	minēmur
	2.	–	minēminī
	3.	–	minentur

hrozit, vyhrožovat
- Nec semper feriet quodcumque minabitur arcus. – Ne vždy trefí luk, to, nač bude namířen., dosl. čemukoliv bude hrozit^[1]
strmět, vyčnívat, čnít, přečnívat
honosivě slibovat
- Si quaeret quid agam, dic multa et pulchra minantem vivere nec recte nec suaviter; haud quia grando contuderit – Bude-li se tázat, co dělám a jak se mám, řekni mu, že nežiju příjemně ani poctivě a hodně se vytahuji...^[2]