mir

Možná hledáte mír nebo miř.

chorvatština

výslovnost

• IPA: [mîːr]

etymologie

Z předpokládaného praslovanského *mirъ. Srovnej např. ruské (a srbské) мир, slovenské mier či polské zastaralé mir.

podstatné jméno

• rod mužský

význam

1. mír, pokoj

fráze a idiomy

• ostavi me na miru! (dej mi pokoj!)

související

• miren
• mirnost
• miroljuben

němčina

výslovnost

• IPA: [miːɐ̯],  mir^{? • info},  mir^{? • info}

zájmeno

• osobní, reflexivní

skloňování

• singulár

pád	tvar
nominativ	ich
genitiv	meiner
dativ	mir
akuzativ	mich

význam

1. dativ zájmena ich - 1. osoby; mi / mně
   • Zeig mir, was du trägst, und ich sage Dir, wer du bist! – Ukaž mi, co nosíš, a já Ti řeknu, kdo jsi.
   • Von mir aus. – Je mi to jedno.
2. dativ singuláru zájmena ich; si / sobě
   • Ich kämme mir die Haare. – Češu si vlasy.

rumunština

etymologie

Ze starořeckého μύρον, srovnej naše české myrha.

podstatné jméno

• rod střední

význam

1. (v křesťanství) pomazání
2. (v křesťanství) křižmo

slovinština

výslovnost

• IPA: [míːr]

podstatné jméno

• rod mužský

význam

1. mír, pokoj

související

• miren
• mirnost
• miroljuben

externí odkazy

• Digitales Wörterbuch der deutschen Sprache. Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften. Heslo mir.