mnít

čeština

výslovnost

• IPA: [mɲiːt]

dělení

• mnít

varianty

• mníti

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	mním	mníš	mní	mníme	mníte	mní / mnějí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	mni	mněme	mněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	mněl	mněla	mnělo	mněli	mněly	mněla
trpné	mněn	mněna	mněno	mněni	mněny	mněna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	mně	mníc	mníce

význam

1. (zastarale, knižně) myslet, mínit, domnívat se
2. (zastarale, knižně) považovat, pokládat (za koho/co, kým/čím)

související

• domnít se
• pomnít
• pozapomnít
• připomnít
• rozpomnít se
• vzpomnít
• zapomnít