návidět

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [naːvɪɟɛt]

dělení[editovat]

  • ná-vi-dět

sloveso[editovat]

  • nedokonavé

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas návidím návidíš návidí návidíme návidíte návidí / návidějí
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
náviď náviďme náviďte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné náviděl náviděla návidělo náviděli náviděly náviděla
Trpné náviděn náviděna náviděno náviděni náviděny náviděna
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný návidě návidíc návidíce

význam[editovat]

  1. (zastarale, knižně) být na někoho laskav, mít rád, milovat[1][2]
    • „Ale proč pak se neoddají ti dráteníci něčemu pořádnému?“ navrhla mi nyní kritická panička. „Jak pak má člověk ty svévolné lenochy návidět? Nemohou-li pěkně doma zůstat a řemesla nebo jiné živnosti se chápat?“[3]

synonyma[editovat]

  1. milovat, mít rád

antonyma[editovat]

  1. nenávidět, nesnášet, nemít rád

poznámky[editovat]

  1. ZUBATÝ, Josef. Nenáviděti, nenenáviděti. Naše řeč, 1924, roč. 8, čís. 1. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. JUNGMANN, Josef. Slovník česko-německý. Díl II. K–O. Praha : vlastním nákladem, 1836. Dostupné online. Heslo „náwiděti“, s. 639–640.
  3. Josef Kajetán Tyl: Pomněnky z Roztěže