návidět
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [naːvɪɟɛt]
dělení
[editovat]- ná-vi-dět
sloveso
[editovat]- nedokonavé
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | návidím | návidíš | návidí | návidíme | návidíte | návidí / návidějí |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| náviď | náviďme | náviďte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
| činné | náviděl | náviděla | návidělo | náviděli | náviděly | náviděla |
| trpné | náviděn | náviděna | náviděno | náviděni | náviděny | náviděna |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
| přítomný | návidě | návidíc | návidíce |
význam
[editovat]- (zastarale, knižně) být na někoho laskav, mít rád, milovat[1][2]
- „Ale proč pak se neoddají ti dráteníci něčemu pořádnému?“ navrhla mi nyní kritická panička. „Jak pak má člověk ty svévolné lenochy návidět? Nemohou-li pěkně doma zůstat a řemesla nebo jiné živnosti se chápat?“[3]
synonyma
[editovat]antonyma
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ ZUBATÝ, Josef. Nenáviděti, nenenáviděti. Naše řeč, 1924, roč. 8, čís. 1. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ JUNGMANN, Josef. Slovník česko-německý. Díl II. K–O. Praha : vlastním nákladem, 1836. Dostupné online. Heslo „náwiděti“, s. 639–640.
- ↑ Josef Kajetán Tyl: Pomněnky z Roztěže