namítnout

čeština

výslovnost

• IPA: [namiːtnɔʊ̯t]

dělení

• na-mít-nout

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	namítnu	namítneš	namítne	namítneme	namítnete	namítnou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	namítni	namítněme	namítněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	namítl	namítla	namítlo	namítli	namítly	namítla
trpné	namítnut	namítnuta	namítnuto	namítnuti	namítnuty	namítnuta

význam

1. vyslovit námitku

překlady

1. vyslovit námitku

   • angličtina: object
   • francouzština: objecter
   • němčina: einwenden

související

• namítat
• námitka
• namítání

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-01-11]. Heslo namítnout.