namítat

čeština

výslovnost

• IPA: [namiːtat]

dělení

• na-mí-tat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	namítám	namítáš	namítá	namítáme	namítáte	namítají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	namítej	namítejme	namítejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	namítal	namítala	namítalo	namítali	namítaly	namítala

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	namítaje	namítajíc	namítajíce

význam

1. vyslovovat námitku

překlady

1. vyslovovat námitku

   • angličtina: object
   • francouzština: objecter
   • italština: obiettare
   • němčina: einwenden
   • polština: zarzucać, stawiać zarzuty
   • slovenština: namietať

synonyma

1. protestovat

související

• namítání
• namítnout
• námitka
• odmítat
• vymítat
• promítat

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2018-01-11]. Heslo namítat.