nasprotnik

slovinština

výslovnost

• IPA: [nasprɔtnik]

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	nasprotnik	nasprotnika	nasprotniki
genitiv	nasprotnika	nasprotnikov	nasprotnikov
dativ	nasprotniku	nasprotnikoma	nasprotnikom
akuzativ	nasprotnik	nasprotnika	nasprotnike
lokativ	nasprotniku	nasprotnikih	nasprotnikih
instrumentál	nasprotnikom	nasprotnikoma	nasprotniki

význam

1. soupeř, protivník
   • Med topotanjem konjskih kopit se viteza bližata drug drugemu z uperjeno sulico, in «tresk!» zmagovalec zbije nasprotnika na tla in množica gromko vzklikla. – Za dusání koňských kopyt se oba rytíři k sobě navzájem blíží s napřaženým končířem, a «prásk!» vítěz sráží protivníka na zem a dav nahlas vykřikne.

související

• nasprotnica
• proti
• nasprotnicki
• nasproten
• nasprotno
• nasprotje