nasprotnik

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

slovinština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [nasprɔtnik]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár duál plurál
nominativ nasprotnik nasprotnika nasprotniki
genitiv nasprotnika nasprotnikov nasprotnikov
dativ nasprotniku nasprotnikoma nasprotnikom
akuzativ nasprotnik nasprotnika nasprotnike
lokativ nasprotniku nasprotnikih nasprotnikih
instrumentál nasprotnikom nasprotnikoma nasprotniki

význam

[editovat]
  1. soupeř, protivník
    • Med topotanjem konjskih kopit se viteza bližata drug drugemu z uperjeno sulico, in «tresk!» zmagovalec zbije nasprotnika na tla in množica gromko vzklikla. – Za dusání koňských kopyt se oba rytíři k sobě navzájem blíží s napřaženým končířem, a «prásk!» vítěz sráží protivníka na zem a dav nahlas vykřikne.[1]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Majda OBLAK: Zvoki preteklosti: VITEZI, Lublaň 2011