navařit se

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈnavar̝ɪtsɛ]

dělení

• na-va-řit se

sloveso

• dokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	navařím se	navaříš se	navaří se	navaříme se	navaříte se	navaří se

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	navař se	navařme se	navařte se

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	navařil se	navařila se	navařilo se	navařili se	navařily se	navařila se
trpné	{{{spasm}}}	{{{spasf}}}	{{{spasn}}}	{{{ppasm}}}	{{{ppasf}}}	{{{spasf}}}

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	navaře se	navaříc se	navaříce se
minulý	navařiv se	navařivše se	navařivši se

význam

1. zvětšit svůj objem vařením
   • „Vemte krupici… Já vzal kilo…“ — „Nebesíčka, krupice se přece navaří!“
2. strávit mnoho času vařením
   • Co já jsem se vám navařila kašičky, když jste byli malí!

antonyma

1. svařit se
2. —

související

• vařit se
• navařit
• navařovat se