obšťastnit

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔpʃcastɲɪt]

sloveso

• tranzitivní
• dokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	obšťastním	obšťastníš	obšťastní	obšťastníme	obšťastníte	obšťastní

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	obšťastni	obšťastněme	obšťastněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	obšťastnil	obšťastnila	obšťastnilo	obšťastnili	obšťastnily	obšťastnila
trpné	obšťastněn	obšťastněna	obšťastněno	obšťastněni	obšťastněny	obšťastněna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	obšťastně	obšťastníc	obšťastníce
minulý	obšťastniv	obšťastnivši	obšťastnivše

význam

1. učinit šťastným
2. (přeneseně, žertovně) sexuálně uspokojit

překlady

1. učinit šťastnějším či šťastným

   • latina: beare
   • němčina: beglücken
   • ruština: осчастливить
2. sexuálně uspokojit

synonyma

1. oblažit
2. utěšit, oblažit

antonyma

1. zarmoutit
2. —

související

• obšťastňovat