oblige

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

angličtina[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [əˈblaɪdʒ]

sloveso[editovat]

časování[editovat]

kategorie tvar
infinitiv oblige
3. osoba obliges
préteritum obliged
perfektum obliged
vid průběhový obliging

význam[editovat]

  1. nutit, donutit, přinutit
  2. zavázat (někoho)
  3. vyhovět (někomu)

synonyma[editovat]

  1. force, compel, obligate
  2. bind, hold, obligate
  3. accomodate

související[editovat]

francouzština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɔ.bliʒ]

sloveso[editovat]

význam[editovat]

  1. první osoba oznamovacího způsobu jednotného čísla slovesa obliger
  2. třetí osoba oznamovacího způsobu jednotného čísla slovesa obliger
  3. první osoba spojovacího způsobu jednotného čísla slovesa obliger
  4. třetí osoba spojovacího způsobu jednotného čísla slovesa obliger
  5. druhá osoba rozkazovacího způsobu jednotného čísla slovesa obliger