Přeskočit na obsah

oblivisci

Z Wikislovníku

latina

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ɔb.lʲiːˈwiːs.kiː] (restituovaná klasická)
  • IPA: [ʔɔb.liːˈviːs.t͡siː] (středověká církevní, rakousko-uherská)
  • IPA: [ob.liːˈviːʃ.ʃiː] (vatikánská)

varianty

[editovat]
  • oblīvīscī, obliuisci

sloveso

[editovat]
  • deponentní sloveso III. konjugace
  • počínavé, s inchoativním infixem -sc-
  • intranzitivní

časování

[editovat]
Čas Osoba Aktivum Pasivum
Infinitiv – – oblīvīscī
Prézens sg. 1. – oblīvīscor
2. – oblīvīscĕris
3. – oblīvīscitur
Prézens pl. 1. – oblīvīscimur
2. – oblīvīsciminī
3. – oblīvīscuntur
Imperativ sg. 2. – oblīvīscere
Imperativ pl.. 2. – oblīvīsciminī
Imperfektum sg. 1. – oblīvīscēbar
2. – oblīvīscēbāris
3. – oblīvīscēbātur
Imperfektum pl. 1. – oblīvīscēbāmur
2. – oblīvīscēbāminī
3. – oblīvīscēbantur
Futurum sg. (první) 1. – oblīvīscar
2. – oblīvīscēris
3. – oblīvīscētur
Futurum pl. (první) 1. – oblīvīscēmur
2. – oblīvīscēminī
3. – oblīvīscentur
Konjunktiv imperfekta sg. 1. – oblīvīscerer
2. – oblīvīscerēris
3. – oblīvīscerētur
Konjunktiv imperfekta pl. 1. – oblīvīscerēmur
2. – oblīvīscerēminī
3. – oblīvīscerentur
Konjunktiv prézenta sg. 1. – oblīvīscar
2. – oblīvīscāris / (archaicky, básnicky) oblīvīscāre
3. – oblīvīscātur
Konjunktiv prézenta pl. 1. – oblīvīscāmur
2. – oblīvīscāminī
3. – oblīvīscantur

význam

[editovat]
  1. (oblivisci alicuius rei, alicuius) zapomenout, zapomínat
    • Hospitālitātis ne oblīvīscāminī, ob illam enim nonnullī insciī angelōs hospitiō accēpērunt. Recordāminī vīnctos, ut unā vinctī, mala perferentēs, ut quī et ipsī in corpore estis. – Nezapomínejte na pohostinnost/ být pohostinní, skrze ni totiž někteří nevědomky přijali na návštěvu anděly. Pamatujte na spoutané, abyste vy, až jednou budete spoutaní a trpět přitom příkoří...[1]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. ↑ Søren Kierkegaard: Journals and Notebooks, Kodaň 1846