oblouk

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔblɔʊ̯k]
•  oblouk^{? • info}

dělení

• ob-louk

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	oblouk	oblouky
genitiv	oblouku	oblouků
dativ	oblouku	obloukům
akuzativ	oblouk	oblouky
vokativ	oblouku	oblouky
lokál	oblouku	obloucích
instrumentál	obloukem	oblouky

význam

1. (v geometrii) souvislá část kružnice
2. část objektu ve tvaru připomínajícím oblouk (1)
3. (v architektuře) nosná konstrukce stavby, překlenující prostor mezi dvěma zdmi či pilíři
4. (ve sportu) dráha lyžaře připomínající tvarem oblouk (1)

překlady

1. část kružnice

   • angličtina: arc
   • francouzština: arc m
   • italština: arco m
   • němčina: Bogen m
2. zakřivení

   • angličtina: curvature
   • francouzština: courbure ž
3. klenba

   • angličtina: arch
   • francouzština: cintre m, berceau m
   • němčina: Bogen m, Gewölbe s
4. —

synonyma

1. —
2. zakřivení
3. klenba
4. —

související

• obloukový
• oblouček
• obloukovka
• oblý

slovní spojení

• elektrický oblouk

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-09-01]. Heslo oblouk.

externí odkazy

• Encyklopedický článek Oblouk ve Wikipedii