obscénní

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈɔpst͡sɛːɲiː]

dělení

• ob-scén-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	obscénní	obscénní	obscénní	obscénní	obscénní	obscénní	obscénní	obscénní
genitiv	obscénního	obscénního	obscénní	obscénního	obscénních	obscénních	obscénních	obscénních
dativ	obscénnímu	obscénnímu	obscénní	obscénnímu	obscénním	obscénním	obscénním	obscénním
akuzativ	obscénního	obscénní	obscénní	obscénní	obscénní	obscénní	obscénní	obscénní
vokativ	obscénní	obscénní	obscénní	obscénní	obscénní	obscénní	obscénní	obscénní
lokál	obscénním	obscénním	obscénní	obscénním	obscénních	obscénních	obscénních	obscénních
instrumentál	obscénním	obscénním	obscénní	obscénním	obscénními	obscénními	obscénními	obscénními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	obscénní
komparativ	obscénnější
superlativ	nejobscénnější

význam

1. (knižně) související se sexuálními a fekálními oblastmi nevkusně nebo způsobem, který budí pocit hanby

překlady

1. nemravný

   • angličtina: obscene, bawdy
   • italština: osceno
   • němčina: obszön
   • polština: obsceniczny
   • řečtina: αισχρός, άσεμνος

synonyma

1. necudný, oplzlý, košilatý

související

• obscénnost
• obscénně
• obscenita
• scéna