způsob

čeština

výslovnost

IPA: [spuːsɔp], způsob^{? • info}

dělení

způ-sob

etymologie

Ze staročeského spósob, zpósob,^[1] které pravděpodobně vychází z praslovanského *sъposobъ („jak jde něco po sobě“), méně pravděpodobně pak z *vъzposobъ.^[2] Vychází z praslovanského spojení *po sobě („dělat něco v náležitém pořádku“,^[3] což původně ve vojenském významu znamenalo „sestavovat, řadit za sebou“^[4]).

podstatné jméno

rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	způsob	způsoby
genitiv	způsobu	způsobů
dativ	způsobu	způsobům
akuzativ	způsob	způsoby
vokativ	způsobe	způsoby
lokál	způsobu	způsobech
instrumentál	způsobem	způsoby

význam

povaha, ráz nebo postup nějakého děje
- nový způsob využití odpadního tepla
(v jazykovědě) gramatická kategorie vyjadřující charakter slovesného děje podle vztahu ke skutečnosti
- příslovečné určení způsobu
- způsob oznamovací
(často v plurálu) chování, zvyky
- Má divné způsoby.

překlady

postup, povaha děje
- angličtina: way, manner, fashion, mode, method, procedure, practice
- finština: tapa
- francouzština: mode m, manière ž, façon ž, procédé m, sorte ž
- italština: modo m
- japonština: 方法
- korejština: 방법, 방식
- němčina: Weise ž, Art ž, Manier ž
- polština: sposób m
- ruština: способ m, метод m, приëм m, манера ž
- slovenština: spôsob m, metóda ž, postup m, charakter m
- španělština: manera ž
- švédština: vis s
- ukrajinština: спосіб m
gramatická kategorie
- angličtina: mood
- finština: tapaluokka
- francouzština: mode m
- korejština: (언어, 문장의 종류를 나타낼 때)형 (예: 의문형), 문(예: 감탄문)
- němčina: Modus m
- ruština: наклонение s
- slovenština: spôsob
- ukrajinština: спосіб m
chování
- angličtina: behaviour, manners, ways
- finština: tapa
- francouzština: manière ž
- japonština: 行動
- korejština: 행동, 거동, 행동습성
- němčina: Manieren
- ruština: (plurál) манеры ž, (plurál) повадки ž
- slovenština: spôsob, správanie ž
- ukrajinština: поведінка ž, (plurál) манери ž

synonyma

metoda, postup, systém, (knižně) modus
(odborně) modus
chování, charakter, zvyk

související

fráze a idiomy

na způsob

sloveso

dokonavé

význam

druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa způsobit

poznámky

↑ BĚLIČ, Jaromír; KAMIŠ, Adolf; KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. Hesla „spósob“ a „zpósob“, s. 470, 669.
↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „způsob“, s. 741.
↑ HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „působiti“, s. 374.
↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „působit“, s. 520.

externí odkazy

Rozcestník Způsob ve Wikipedii
Téma Způsob ve Wikicitátech

[1] BĚLIČ, Jaromír; KAMIŠ, Adolf; KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. Hesla „spósob“ a „zpósob“, s. 470, 669.

[2] REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „způsob“, s. 741.

[3] HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „působiti“, s. 374.

[4] REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „působit“, s. 520.

[1]

[2]

[3]

[4]