obvyklý

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔbvɪkliː]  obvyklý^{? • info}

dělení

• ob-vyk-lý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

Číslo	Jednotné				Množné
Pád \ rod	Mužský životný	Mužský neživotný	Ženský	Střední	Mužský životný	Mužský neživotný	Ženský	Střední
Nominativ	obvyklý	obvyklý	obvyklá	obvyklé	obvyklí	obvyklé	obvyklé	obvyklá
Genitiv	obvyklého	obvyklého	obvyklé	obvyklého	obvyklých	obvyklých	obvyklých	obvyklých
Dativ	obvyklému	obvyklému	obvyklé	obvyklému	obvyklým	obvyklým	obvyklým	obvyklým
Akuzativ	obvyklého	obvyklý	obvyklou	obvyklé	obvyklé	obvyklé	obvyklé	obvyklá
Vokativ	obvyklý	obvyklý	obvyklá	obvyklé	obvyklí	obvyklé	obvyklé	obvyklá
Lokál	obvyklém	obvyklém	obvyklé	obvyklém	obvyklých	obvyklých	obvyklých	obvyklých
Instrumentál	obvyklým	obvyklým	obvyklou	obvyklým	obvyklými	obvyklými	obvyklými	obvyklými

stupňování

Stupeň	Tvar
Pozitiv	obvyklý
Komparativ	obvyklejší
Superlativ	nejobvyklejší

význam

1. mnohočetně se vyskytující
   • Svůj pozdní příchod vysvětlil obvyklou výmluvou.

překlady

1. mnohočetně se vyskytující

   • angličtina: usual, common, conventional
   • francouzština: habituel, commun
   • němčina: gewöhnlich, gängig, üblich
   • slovenština: obvyklý

synonyma

1. standardní, běžný, normální, konvenční

antonyma

1. neobvyklý, výjimečný, vzácný, řídký, nekonvenční, zvláštní, nevšední

související

• obvykle
• návyk

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-01-20]. Heslo obvyklý.