výjimečný

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɪjiːmɛt͡ʃniː], [ˈviːjɪmɛt͡ʃniː]

dělení

• vý-ji-meč-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	výjimečný	výjimečný	výjimečná	výjimečné	výjimeční	výjimečné	výjimečné	výjimečná
genitiv	výjimečného	výjimečného	výjimečné	výjimečného	výjimečných	výjimečných	výjimečných	výjimečných
dativ	výjimečnému	výjimečnému	výjimečné	výjimečnému	výjimečným	výjimečným	výjimečným	výjimečným
akuzativ	výjimečného	výjimečný	výjimečnou	výjimečné	výjimečné	výjimečné	výjimečné	výjimečná
vokativ	výjimečný	výjimečný	výjimečná	výjimečné	výjimeční	výjimečné	výjimečné	výjimečná
lokál	výjimečném	výjimečném	výjimečné	výjimečném	výjimečných	výjimečných	výjimečných	výjimečných
instrumentál	výjimečným	výjimečným	výjimečnou	výjimečným	výjimečnými	výjimečnými	výjimečnými	výjimečnými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	výjimečný
komparativ	výjimečnější
superlativ	nejvýjimečnější

význam

1. odlišující se od normálu
   • Jeho syn má výjimečný hudební talent.

překlady

1. mimořádný

   • angličtina: exceptional, outstanding
   • francouzština: exceptionnel, remarquable
   • maďarština: kiemelkedő
   • němčina: außerordentlich, außergewöhnlich
   • ruština: исключительный, чрезвычайный
   • řečtina: εξαιρετικός
   • slovenština: výnimočný

synonyma

1. mimořádný, zvláštní, neobvyklý, netradiční, (zastarale) výminečný

antonyma

1. obvyklý, normální, běžný, průměrný

související

• výjimka
• výjimečně
• výjimečnost
• bezvýjimečný

slovní spojení

• výjimečný stav

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2010-12-14]. Heslo výjimečný.