oháňka

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔɦaːɲka]

dělení

• oháň-ka

etymologie

Odvozeno od slovesa ohánět se souvisejícího s tím, že zvířata ocasem pohybují.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	oháňka	oháňky
genitiv	oháňky	oháňek
dativ	oháňce	oháňkám
akuzativ	oháňku	oháňky
vokativ	oháňko	oháňky
lokál	oháňce	oháňkách
instrumentál	oháňkou	oháňkami

význam

1. ocas
   • Čert měl místo pravé nohy koňské kopyto a oháňka mu také čouhala pod kabátem.

překlady

1. ocas

   • angličtina: tail, (u hovězího dobytka) oxtail
   • estonština: saba
   • francouzština: queue ž
   • italština: coda ž
   • latina: cauda ž, penis m
   • němčina: Schwanz m, Wedel m
   • polština: ogon m
   • romština: pori ž
   • ruština: хвост m
   • slovenština: chvost m
   • staroslověnština: опашь ž
   • španělština: rabo m, cola ž

související

• ohánět se
• sháňka
• shánět