shánět

čeština

výslovnost

• IPA: [sxaːɲɛt]

dělení

• shá-nět

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní
• k dokonavému sehnat

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	sháním	sháníš	shání	sháníme	sháníte	shání / shánějí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	sháněj	shánějme	shánějte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	sháněl	sháněla	shánělo	sháněli	sháněly	sháněla
trpné	sháněn	sháněna	sháněno	sháněni	sháněny	sháněna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	sháněje	shánějíc	shánějíce

význam

1. snažit se najít, koupit či jinak obstarat; hledat
   • Třebas jen několik špinavých, neuklizených bytů starých nevěstek, které po ulicích shánějí svou živnost..

synonyma

1. obstarávat, pořizovat, hledat, pohledávat

související

• sehnaný
• sehnat
• sháňka
• shánčlivý
• hnát
• shon