ohlásit

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔɦlaːsɪt]

dělení

• ohlá-sit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	ohlásím	ohlásíš	ohlásí	ohlásíme	ohlásíte	ohlásí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	ohlas	ohlasme	ohlaste

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	ohlásil	ohlásila	ohlásilo	ohlásili	ohlásily	ohlásila
trpné	ohlášen	ohlášena	ohlášeno	ohlášeni	ohlášeny	ohlášena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	ohlásiv	ohlásivši	ohlásivše

význam

1. oznámit, dát ve známost, dát vědět
2. oznámit něčí příchod (na společenské akci apod.)

překlady

1. • němčina: ankündigen
2. • němčina: anmelden

související

• ohlásit se
• ohlašovat, ohlašovat se
• ohlašovna
• ohlášený
• ohlášení, ohlašování
• ohláška, ohlášky
• ohlašovací