oj

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • oj

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

varianty[editovat]

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ oj oje
genitiv oje ojí
dativ oji ojím
akuzativ oj oje
vokativ oji oje
lokál oji ojích
instrumentál ojí ojemi

význam[editovat]

  1. tyč spojující povoz s tažnými zvířaty, respektive s jhem či chomoutem
    • Když nás mnohem později navštěvoval v Praze, zajímalo ho jen to, jak jsou okutí koně, jaké oje, nápravy a kola mají v Praze vozy a kočáry; malostranské paláce ho zajímaly jen svými portýry – za pár dní se seznámil se všemi a chodil za nimi na besedu.[1]
    • K oji vpředu a k vozu vzadu přivázán, stojí a mouchy drze ho mučí, lezou po něm, do uší mu sedají, do očí, pod břicho, na slabiny — nejcitlivější místa si vybírají.[2]

překlady[editovat]

související[editovat]

citoslovce[editovat]

význam[editovat]

  1. vyjadřuje překvapení, podiv, radost, bolest aj.

synonyma[editovat]

  1. aj

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-11-02]. Heslo oj.
  1. Karel Čapek, Hovory s T. G. Masarykem
  2. Jindřich Šimon Baar, Jan Cimbura

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Oj ve Wikipedii