ondertekenen

nizozemština

výslovnost

• IPA: [ˈɔn.dərˌteːkənə(n)]  ondertekenen^{? • info}

etymologie

Srovnej obdobně tvořené německé unterzeichnen téhož významu.

sloveso

• slabé
• tranzitivní
• s neodlučitelnou předponou

časování

kategorie	tvar
infinitiv	ondertekenen
1. osoba	onderteken
3. osoba	ondertekent
množné číslo	ondertekenen
préteritum	ondertekende
prét. množ. č.	ondertekenden
perfektum	ondertekend

význam

1. podepsat, podpisovat, podepsat se
   • Ik, ondertekende X.Y., geef toelating aan A.Z. om de zending vermeld op de voorkant af te halen. – Já, nížepodepsaný XY, zplnomocňuji ("dávám svolení") A.Z., aby vyzvedl(a) zásilku uvedenou na líci.
   • Poolse president ondertekent wetten om belastingontduiking te bestrijden – Polský prezident podpisuje zákony proti daňovým únikům

synonyma

1. ratificeren, paraferen

související

• ondertekening
• ondertekende
• tekenen
• ondertekenaar
• meeondertekenen