oplatka
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈʔɔ.plat.ka]
dělení[editovat]
- oplat-ka
etymologie[editovat]
Z německého Oblate (téhož cukrářského významu i původnějšího církevního — hostie), které pochází z latinského „(hostia) oblāta“ — «nabídnutá / předložená (obětina)», kde slovo oblāta je vlastně příčestím trpným slovesa offerre — nabídnout, nabízet, předložit. Srovnej např. oblát, relace, relativní, ablativ, co do významu také např. ofěrta, proskurník.
varianty[editovat]
- (řidčeji) oplatek
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | oplatka | oplatky |
genitiv | oplatky | oplatek |
dativ | oplatce | oplatkám |
akuzativ | oplatku | oplatky |
vokativ | oplatko | oplatky |
lokál | oplatce | oplatkách |
instrumentál | oplatkou | oplatkami |
význam[editovat]
překlady[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2014-04-13]. Heslo oplatka.
externí odkazy[editovat]
- Článek Oplatka ve Wikipedii