oponovat

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte opanovat.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈʔɔpɔnɔvat]

dělení[editovat]

  • opo-no-vat

etymologie[editovat]

Z latinského oppōnĕreklást do cesty, jež odvozeno ze slovesa pōnĕrepoložit, postavit, klást.

varianty[editovat]

sloveso[editovat]

  • intranzitivní
  • nedokonavé

význam[editovat]

  1. (oponovat někomu v něčem) vést slovní spor, protiřečit
    • Paradoxní na tom je mimo jiné i to, že Miroslav Kalousek je jeden z mála politiků, kteří dokážou bez potíží a suverénně oponovat Babišovi, Havlíčkovi a Schillerové a jejich četným populistickým výlevům.[1]

časování[editovat]

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas oponuji / (hovorově) oponuju oponuješ oponuje oponujeme oponujete oponují / (hovorově) oponujou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
oponuj oponujme oponujte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné oponoval oponovala oponovalo oponovali oponovaly oponovala
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný oponuje oponujíc oponujíce

související[editovat]

poznámky[editovat]

externí odkazy[editovat]