ord
dánština[editovat]
výslovnost[editovat]
etymologie[editovat]
Ze staroseverského orð, to z pragermánského *wurdą, to z protoindoevropského *werdʰo-.
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
význam[editovat]
- slovo
- få det sidste ord – mít poslední slovo
související[editovat]
- ordet
- bindeord
- biord
- forholdsord
- kendeord
- navneord
- ordblind
- ordblindhed
- ordbog
- ordspil
- stedord
- talord
- tillægsord
- udsagnsord
irština[editovat]
podstatné jméno (1)[editovat]
- rod mužský
význam[editovat]
etymologie (2)[editovat]
Ze staroirského ordd, to z latinského ōrdō.
podstatné jméno (2)[editovat]
- rod mužský
význam[editovat]
související[editovat]
norština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [uːɾ]
Ze staroseverského orð, to z pragermánského *wurdą, to z protoindoevropského *werdʰo-.
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
význam[editovat]
- slovo (1)
- Jeg forstår ikke dette ordet. – Nerozumím tomuto slovu.
- Jeg kan allerede mange islandske ord. – Znám už hodně islandských slov.
- slovo (2)
- Jeg gir deg mitt ord på at jeg skal være der i tide. – Dal jsem Vám [čestné] slovo, že tam budu včas.
- slovo (4), možnost se vyslovit
- Jeg overlater ordet til min kollega. – Předám slovo kolegovi.
- řeč, rozhovor, slovíčko, promluvit si
- Kunne vi få et ord med deg? – Můžeme si s Vámi promluvit?/Na slovíčko.
- pověst
- Han har godt ord på seg. – Má dobrou pověst.
synonyma[editovat]
související[editovat]
- forord
- gjetord
- komme til orde
- kryssord
- lånord
- ordblind
- ordbok
- ordflom
- ord for ord
- ordførar (Nynorsk)
- ordfører (Bokmål)
- ordgyter
- ordholden
- ordklasse
- ordkløver
- ordknapp
- ordlek
- ordrett
- ordspill
- ordspråk
- ta til orde
rétorománština[editovat]
příslovce[editovat]
význam[editovat]
švédština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [uːɖ]
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
skloňování[editovat]
| Substantivum (i) | singulár | plurál | ||
|---|---|---|---|---|
| neurč. | urč. | neurč. | urč. | |
| nominativ | ord | ordet | ord | orden |
| genitiv | ords | ordets | ords | ordens |
