ordinem

latina

výslovnost

• IPA: [ˀˈɔr.di.nem] (klasická restituovaná)

podstatné jméno

• 3.deklinace
• rod mužský

význam

1. akuzativ jednotného čísla substantiva ordō — řád, pořádek

související

• ordines
• ordinibus
• ordine
• ordinalis

sloveso

význam

1. první osoba singuláru konjunktivu prézenta aktiva slovesa ordināre - že řadím, ať řadím

související

• ordinārem
• ordinō
• ordināverim
• ordināvissem, ordinassem
• coordinem
• ordinēmus