orientace

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈʔɔrɪɛntat͡sɛ]

dělení[editovat]

  • orien-ta-ce

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ orientace orientace
genitiv orientace orientací
dativ orientaci orientacím
akuzativ orientaci orientace
vokativ orientace orientace
lokál orientaci orientacích
instrumentál orientací orientacemi

význam[editovat]

  1. schopnost nalézt potřebný směr, vědomí vlastní polohy v prostoru

překlady[editovat]

  1. schopnost najít náležitý směr či vědomí vlastní polohy

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2019-11-26]. Heslo orientace.
  • Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2019-11-26]. Heslo orientace.

externí odkazy[editovat]