orlíček

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔrliːt͡ʃɛk]

dělení

• or-lí-ček

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	orlíček	orlíčci / orlíčkové
genitiv	orlíčka	orlíčků
dativ	orlíčku / orlíčkovi	orlíčkům
akuzativ	orlíčka	orlíčky
vokativ	orlíčku	orlíčci / orlíčkové
lokál	orlíčku / orlíčkovi	orlíčcích
instrumentál	orlíčkem	orlíčky

význam

1. (zdrobněle) orel
2. třikrát korunovaný orel na státním znaku Rakouska-Uherska
   • Švejk vyšel za civilním strážníkem na chodbu, kde ho čekalo malé překvapení, když jeho soused od piva ukázal mu orlíčka a prohlásil, že ho zatýká a ihned odvede na policejní ředitelství.

související

• orel
• orlík

podstatné jméno (2)

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	orlíček	orlíčky
genitiv	orlíčku	orlíčků
dativ	orlíčku	orlíčkům
akuzativ	orlíček	orlíčky
vokativ	orlíčku	orlíčky
lokál	orlíčku	orlíčcích
instrumentál	orlíčkem	orlíčky

význam

1. (zdrobněle) rostlina rodu Aquilegia