ospravedlnit

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈˀɔspravɛdl̩ɲɪt]

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	ospravedlním	ospravedlníš	ospravedlní	ospravedlníme	ospravedlníte	ospravedlní

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	ospravedlň	ospravedlňme	ospravedlňte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	ospravedlnil	ospravedlnila	ospravedlnilo	ospravedlnili	ospravedlnily	ospravedlnila
trpné	ospravedlněn	ospravedlněna	ospravedlněno	ospravedlněni	ospravedlněny	ospravedlněna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	ospravedlniv	ospravedlnivši	ospravedlnivše

význam

1. uvést taková fakta, takové důvody, které zprošťují viny či předcházejí výtce

překlady

1. uvést důvody, které zprošťují obvinění či kritiky

   • angličtina: justify, vindicate
   • němčina: rechtfertigen
   • ruština: оправдать

synonyma

1. omluvit, zdůvodnit, odůvodnit

související

• ospravedlňovat
• spravedlnost
• ospravedlnění
• spravedlivý