spravedlnost

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [spravɛdl̩nɔst]

dělení[editovat]

  • spra-ve-dl-nost

varianty[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ spravedlnost spravedlnosti
genitiv spravedlnosti spravedlností
dativ spravedlnosti spravedlnostem
akuzativ spravedlnost spravedlnosti
vokativ spravedlnosti spravedlnosti
lokál spravedlnosti spravedlnostech
instrumentál spravedlností spravedlnostmi

význam[editovat]

  1. etický, morální a filozofický koncept pojímající stav, v němž je se všemi lidmi a jednotlivými zájmy zacházeno rovně, vyváženě a současně tak, jak je to z etického, resp. morálního hlediska nejlepší
    • Přijal všechny pocty příslušející polským králům a zapsal své zásady spravedlnosti a lidskosti do dvorní kroniky.[1]
    • Spravedlnost bývá často znázorňována jako slepá. Já jsem rád, že není také hluchá, " řekl Kanyza bezprostředně po verdiktu. Kromě tohoto bonmotu ovšem herec odmítl svůj případ jakkoliv komentovat.[2]
  2. soudní moc
    • Podezřelý byl brzy postaven před spravedlnost.
    • Tajné služby, policie a spravedlnost musí být v obraze, musí mít informace, které mohou předejít teroristickým útokům a dalším zločinům.[3]
  3. (zastarale) místo výkonu rozsudku, popraviště
  4. (zastarale) subjektivní právo, nárok

překlady[editovat]

  1. koncept
  2. orgán

synonyma[editovat]

  1. spravedlivost
  2. justice

antonyma[editovat]

  1. nespravedlnost, křivda

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

přísloví, rčení a pořekadla[editovat]

poznámky[editovat]

  1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 99.
  2. Lidové noviny, 2006-05-23. Cit. dle Korpus.cz.
  3. Respekt, 2005, čís. 51. Cit. dle Korpus.cz.

externí odkazy[editovat]