otčím

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɔtt͡ʃiːm]

dělení[editovat]

  • ot-čím

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ otčím otčímové
genitiv otčíma otčímů
dativ otčímu / otčímovi otčímům
akuzativ otčíma otčímy
vokativ otčíme otčímové
lokál otčímu / otčímovi otčímech
instrumentál otčímem otčímy

význam[editovat]

  1. nevlastní otec, matčin manžel nebo partner
    • Má rodiče, vlastní matku, ale otec jí umřel, když jí bylo devět let, bylo tomu osm let o Jiří. Matka se zase provdala — má otčíma.[1]
    • Za chlapcem zlostí rozzuřen zlý otčím dále chvátá, a když mu zmizel za dvorem, uzavřel za ním vrata.[2]

překlady[editovat]

  1. nevlastní otec

synonyma[editovat]

  1. nevlastní otec

poznámky[editovat]

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Otčím ve Wikipedii