otčím

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔtt͡ʃiːm]

dělení

• ot-čím

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	otčím	otčímové
genitiv	otčíma	otčímů
dativ	otčímu / otčímovi	otčímům
akuzativ	otčíma	otčímy
vokativ	otčíme	otčímové
lokál	otčímu / otčímovi	otčímech
instrumentál	otčímem	otčímy

význam

1. nevlastní otec, matčin manžel nebo partner
   • Má rodiče, vlastní matku, ale otec jí umřel, když jí bylo devět let, bylo tomu osm let o Jiří. Matka se zase provdala — má otčíma.
   • Za chlapcem zlostí rozzuřen zlý otčím dále chvátá, a když mu zmizel za dvorem, uzavřel za ním vrata.

překlady

1. nevlastní otec

   • angličtina: stepfather
   • francouzština: beau-père m
   • polština: ojczym
   • švédština: styvfar c

synonyma

1. nevlastní otec

externí odkazy

• Článek Otčím ve Wikipedii