Son ouïe, très fine ainsi que la conservent certains vieillards, lui laissa percevoir, […], le bruit particulier, sorte de grincement aigu. – Jeho jemný sluch, tak jak si jej uchovávají někteří starci, mu zprostředkoval zvláštní zvuk, jakési pronikavé zaskřípění[1]
(v hudbě)výřez(v horní desce houslí, kytary či jiného strunného hudebního nástroje; speciálně:)ef
À cause des ouïes, l'intérieur de la caisse de résonance du violon communique avec l'air extérieur : la poussière entre donc librement dans l'instrument. – Díky efům je vnitřek ozvučnice houslí ve styku s vnějším vzduchem: do nástroje se tak může volně dostávat prach.
La face supérieure d'un violon est appelée table d'harmonie. Faite (le plus souvent) de deux morceaux d'épicéa collés dans le sens de la longueur, elle est bombée et percée de deux orifices en formes de ƒ, les ouïes, qui ont pour vocation de libérer les vibrations provenant de la caisse de résonance. – Svrchní strana trupu houslí se nazývá horní deskou. Vyrobená nejčastěji ze dvou podélně slepených kusů smrku, je vyklenutá a proražena dvěma otvory ve tvaru písmene f, tzv. efy, které mají za úkol propouštět vibrace vycházející z ozvučnice.[2]
