příslušet

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpr̝̊iːslʊʃɛt]

dělení

• pří-slu-šet

sloveso

• tranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	přísluším	příslušíš	přísluší	příslušíme	příslušíte	příslušejí / přísluší

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	příslušej	příslušejme	příslušejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	příslušel	příslušela	příslušelo	příslušeli	příslušely	příslušela

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	příslušeje / přísluše	příslušejíc / příslušíc	příslušejíce / příslušíce

význam

1. (příslušet (k) něčemu) mít takové vlastnosti, které opravňují přiřazení do určité skupiny či oblasti
   • A tak má každý balón svoji duši, duši neviditelnou, co ho nese vzhůru, dál mi to rozebírat nepřísluší, na to jsou odborníci nahoře na kůru.

synonyma

1. náležet, patřit, (knižně, řidčeji) přináležet

související

• příslušnost
• příslušník
• příslušnice
• příslušný
• příslušně
• slušet