patřit

čeština

výslovnost

• IPA: [patr̝̊ɪt]
•  patřit^{? • info}

dělení

• pa-t-řit

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	patřím	patříš	patří	patříme	patříte	patří

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	patři / patř	patřeme / patřme	patřete / patřte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	patřil	patřila	patřilo	patřili	patřily	patřila

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	patře	patříc	patříce

význam

1. náležet
   • Ta tužka patří jemu.
2. příslušet někam
   • Psi patří mezi savce.
3. (zastarale) dívat se, hledět
   • Patřte na slovanské krajiny, ke žni se bělějí připraveny…

překlady

1. náležet

   • angličtina: belong
   • finština: kuulua
   • francouzština: appartenir
   • němčina: gehören
   • polština: należeć
   • ruština: принадлежать
   • slovenština: patriť
   • švédština: höra
2. —
3. • polština: patrzeć

související

• patřit se
• popatřit