přepravit

čeština

výslovnost

• IPA: [pr̝̊ɛpravɪt]

dělení

• pře-pra-vit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	přepravím	přepravíš	přepraví	přepravíme	přepravíte	přepraví

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	přeprav	přepravme	přepravte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	přepravil	přepravila	přepravilo	přepravili	přepravily	přepravila
trpné	přepraven	přepravena	přepraveno	přepraveni	přepraveny	přepravena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	přepraviv	přepravivši	přepravivše

význam

1. přemístit nebo převést něco nebo někoho na jiné místo

související

• přepravovat
• přeprava
• přepravní