půhon
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈpuːɦɔn]
dělení
[editovat]- pů-hon
podstatné jméno (1)
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | půhon | půhony |
| genitiv | půhonu | půhonů |
| dativ | půhonu | půhonům |
| akuzativ | půhon | půhony |
| vokativ | půhone | půhony |
| lokál | půhonu / půhoně | půhonech |
| instrumentál | půhonem | půhony |
význam
[editovat]- (zastarale) předvolání, procesní úkon předjímající žalobu
překlady
[editovat]- latina: citatio in ius
- němčina: Vorladung ž
související
[editovat]slovní spojení
[editovat]- půhon slunečný
- půhon potvorný
- půhon podobný
- půhon zatčený, půhon zatkyní, půhon zatkyně
- půhon trhový, půhon trhem
- půhon zmatečný, půhon bezpravný
podstatné jméno (2)
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | půhon | půhoni / půhonové |
| genitiv | půhona | půhonů |
| dativ | půhonu / půhonovi | půhonům |
| akuzativ | půhona | půhony |
| vokativ | půhone | půhoni / půhonové |
| lokál | půhonu / půhonovi | půhonech |
| instrumentál | půhonem | půhony |
význam
[editovat]- (zastarale) žalobce[1], osoba domáhající se půhonu
synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2016-03-17]. Heslo půhon.