půhon
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
podstatné jméno (1)[editovat]
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
půhon
|
půhony
|
| genitiv
|
půhonu
|
půhonů
|
| dativ
|
půhonu
|
půhonům
|
| akuzativ
|
půhon
|
půhony
|
| vokativ
|
půhone
|
půhony
|
| lokál
|
půhonu / půhoně
|
půhonech
|
| instrumentál
|
půhonem
|
půhony
|
- (zastarale) předvolání, procesní úkon předjímající žalobu
podstatné jméno (2)[editovat]
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
půhon
|
půhoni / půhonové
|
| genitiv
|
půhona
|
půhonů
|
| dativ
|
půhonu / půhonovi
|
půhonům
|
| akuzativ
|
půhona
|
půhony
|
| vokativ
|
půhone
|
půhoni / půhonové
|
| lokál
|
půhonu / půhonovi
|
půhonech
|
| instrumentál
|
půhonem
|
půhony
|
- (zastarale) žalobce[1], osoba domáhající se půhonu
